The truth is out there na Blog.cz

Je to jen pár minut, co jsem se dodívala na Iron mana 2.

Tenhle film je prostě krásná oddechovka. Pravá popcornovka.

Navíc mi ted došla spousta věcí.

Třeba že tam byl ten jednookej chlap.

Ne upřímně, když se na to dívám, tak si říkám, že je to tak šíleně, ale šíleně blbý, že se můžu jenom smát. nechápejte mě špatně, myslím to v tom nejlepším smyslu. Na tohle by se měl člověk podívat po nějakým vážným dramatu stylu "Ach Stello, potkáváme se po dvaceti letech" a to by teprve bylo. Vážnou hudbu by nahradili ttyhle krásný písničky. Dlouhé pohledy na hlavní hrdiny, kteří se tváří děsně vážně, by nahradili akční záběry chlápka v kovovým obleku, kterej při každým otočení skřípe. Promakaný dialogy by se zm,ěnili na sled krásných hlášek, u kterých si člověk říká, že to snad nikdo ani nemůže říct. a ten konec, ten by se změnil nejvíc. Nejspíš by se to změnilo z otevřenýho konce typu "Uvidíme se za dalších dvacet let" na jo zachránili jsme svět dem to zapít.

tenhle článek musí vyznít úplně špatně.

Ještě bych se měla podívat Na La figlia di Elisa ritorno a Rivombrosa a bylo by to kompletní.

Ne, nepřijde žádný vtipn o nejmenované kousám kousám sáze.

Ted přijde změna tématu.

Už je skoro tady.

opravdu bych neměla po večerech psát, protože se mi chce akorát spát, ale říkám si, že je brzo, ale stejně se mi chce do postele a spát, nebo aspon zavřít oči, protože poslední příval filmů a seriálových finále mi dal tolik námětů k přemýšlení... některý se až trapně opakujou, ale co dělat.

Taky mě napadla jedna povídka.

Každýmu, kdo viděl finále Supernatural, musí být jasný, o čem bude. Už si o tom taky musím něco přečíst, tenhle námět je prostě vděčnej.

Já mám takovou chut na kuře.

Nebo na tý játra, co budou zítra k obědu.

Ještě něco promyslím/napíšu a pak už půjdu opravdu spát, protože se mi chce spát už celý den.

¨Přemýšlela jsem, že bych si změnila pozadí na ploše a ymslím, že je jasné, jaké by mělo téma. Ne, ted jsem si vzpomněla na ty obrázky. Pryč, na to nesmím myslet. Víte, jak někdy náhodou uvidíte na tumblru nakreslený obrázky, který chcete vymazat ze svojí paměti? Proč o tom vůbec píšu?

Zatím se mějte.

Kdybych měla srovnat dnešek a včerejšek, mohla bych se jenom smát.

Včera jsem se nejdřív půlku dne smála, pak jsem cvičila a nakonec jsem u tabulky čokolády shlídla game of thrones.

Dnes jsem nejdřív půlku dne usínala, ležela na lavici, pak doma utahaně seděla, šla do hudebky a pak domů, kde jsem začala psát na blog.

Nějak se mi nechce popisovat celý dny, takže to popíšu příhodama.

Nejvíc mě pobavilo to s matikářkou. S nejmenovaným člověkem si povídáme ve třídě. Já prohlásím, že si chci za deset let vzít jistýho herce a začnu mít šílenou chut se smát. Už se nadechuju, když v tom se na mě otočí matikářka(nevím, jestli to slyšela) a já se snažím zamaskovat smích kýcháním, ale nejde mi to, takže začnu hýkat. Doslova hýkat. Matikářka protočí oči a já se rozřehtám, stejně jako nejmenovanej člověk. Nejhorší je, že jsme pak šli po schodech, ona před náma a celou dobu jsme se řehtali. Nešlo to zastavit.

Dnes jsem šla do hudebky. Chci otevřít dveře, ale jsou zamčený. Čekám a je mi to divný. Uběhne několik minut. Začnu přemýšlet, jestli tu hodinu mám opravdu mít. Jestli je opravdu úterý. Pak zkusím dveře ještě jednou, možná trochu silněji a holka opodál se na mě dívá jako na debila. Radši ustoupím a kontroluju mobil, jestli mi náhodou nepsala nic. Naštěstí pak učitelka přišla a já mohla zvesela hrát.

A do třetice.

Už nechci slyšet nic o konovi.

Rozhodně nechci jít v bouřce na přehradu kolem konské ohrady.

Ždný řeči o klisně.

Hříbátko radši rovnou vynechte.

Jestli si přečtu další povídku a zase z toho budu mít týden svátek...

Sledujte Supernatural.

Zatím se mějte.

Před chvílí jsem se dodívala na finále sedmé řady Supernatural.

Prostě na to musím zareagovat.

jsem v šoku. Tohle mě nenapadlo ani ve snu.

Každou řadu si říkám, jak se to může ještě vyvinout a každou řadu mě překvapí.

Nejdřív prostě honili jednoho démona. Pak Dean upsal svoji duši. Pak honili super démonku. Pak tam přišli andělé. Pak zápletka s Luciferem. Pak zápletka s leviatany.

A člověk si ted říká, co může přijít většího, než jsou Leviatani, bytosti starší než andělé.

A přece...oni to překonali.

Ne ta poslední scéna. Já si říkám, že to snad ani není možný.

Nedovedu si představit, jak to udělají.

CO si ale dovedu představit, je to množství fanfiction. Ne vážně, takovýhle téma. Už když jsemt o viděla...

Já tak hrozně doufám, že všichni tři dostanou tu velkou smlouvu a nikdo z nich nebudu jen queststar.

Těším se na osmou sérii.

Zatím se mějte.

Dneska slaví narozeniny jeden moc skvělej človíček. Přeju všechno nejlepší, hodně zdravíčka, štěstíčka, úspěchů a lásky.

Všechno nejlepší z důvodu ochrany údajů nejmenovaný člověče:)

Byl to dnes ale zajímavý den.

Ráno se můj budík rozhodne, že prostě nezazvoní. Naštěstí mě přišla vzbudit rodinná příslušnice, takže jsem stihla dokonce i zprávy.

Do školy jsem šla dle mého přesvědčení na čas, jenomže jsem u skříněk potkala holky, což mi přišlo divné, protože většinou chodí o deset minut dřív než já. Podle mě jsem šla skoro přesně na osm. Nakonec jsem zjistila, že to oni jdou špatně, protože ono těch osm opravdu bylo.

V první hodině jsme psali test. Naštěstí jse poznala ukázku a vzpomněla si i na postavu, takže to snad žádná velká katastrofa nebude.

Na začátku další hodiny jsem se snažila naučit na test, ale pochopila jsem, že je to zbytečné.

Radši jsem se rozhodla, že budu věřit, že to psát nebudeme. takže jsem si ani nešla pro kalkulčku, kterou jsem si den před tím vyžebrala.

Jebnomže jak už to bývá, test se psal. K tomu nás čtyři ještě poslala do rpvní lavice, že prý sedíme moc vzadu. Samozřejmě jsme se přesunuli jen do čtvrté. Byla jsem hodně překvapená, protože sem ten test napsala. Vypočítala jsem oba příklady, z pomocí sešitu a taháku, jen ta teorie byla trochu horší. Snad to dopadne.

Pak jsme zaznamenali nejlepší výsledky z testu z matiky, kdy měla skoro celá třída jedničky. to je něco, co se u ná nestává moc často.

Po obědě jsem si musela jít domů pro tělák, který jsem zapomněla. Holky šly se mnou a nějak se stalo, že jsme začli rozebírat seriáli a jeden úžasný film, na který jdeme tenhle týden do kina. Nejvíc ovšem jednu skvělou postavu. Víte kterou. kdyby nás někdo slyšel, musel by si myslet, že jsme šílenci.

Po cestě do školy to bylo to samé. Myslím, že jsme toho lokiho prořešili úplně do podrobna.

Měla jsem z toho tak skvělou náladu.

o odpoledce jsem luštila sudoku. Luštila jsem to lehký, ale pak jsem začala luštit to těžký. Šlo mi to, než jsem po opravdu velký době zjistila, že tam mám chybu. Šíleně mě to naštvalo.

Další hodinu jsem myslela, že nudou zešílím.

Pak byl tělák a bylo to příšerný.

Lezli jsme na tyč a skákali do písku.

Pak jsem šla naštěstí domů.

Podívala jsem se na obrázky, který mi okamžitě zvedly náladu a vypila ledový kafe.

To by bylo.

je to asi třicet minut, co jsem přišla ze školy.

jsem fyzicky zničená.

Psychickymám v sobě ovšem záchvaty smíchu.

Zatím se mějte.

P.S.: Pokud jste si anšli čas dočíst to až sem, určitě si anjdete čas napsat i komentář. Nic člověka totiž ennaštve víc, než když někdo ve škole reaguje na jeho článek a přitom nenapsal komentář. Prosím prosím nechte komentík.

Určitě to znáte. probudíte se s pocitem, že na vás čeká spousta povinností. Je toho tolik, že se zdá, že se to nedá stihnout.

Pak najednou zjistíte, že už je večer.

Co víc, stalo se nemožné - vy jste to všechno stihli. A nemáte ani tušení, jak jste to udělali.

Jen si to vemte. Ráno jsem se probudila o půl desáté. Už se mi nechtělo spát, ale ta myšlenka vstání z postele byla prostě nesnesitelná. Tak jsem se pěkně uvelebila, jen si posunula polštář a dočetla si tu skvělou povídku, kterou jsem měla rozečtenou. Je to nejlepší Destiel povídka, co jsem kdy četla. Začátek je možná trošičku depresivní, ale pak je to tak šíleně emotivní a krásný, že jste z toho úplně naměko.Ta holka, která mimochodem píše skvělý povídky, píše hodně spisovně, ale dokáže naprosto úžasně všechno vystuihnout a mě se před očima do nejmenších detailů odehrává příběh tak, jak píše. Rozhodně doporučuju přečíst. http://forum.supernatural-cz.com/viewtopic.php?f=27&t=810

Potom, co jsem dočetla, jsem se pustila do úkolu, který mě skutečně děsil. začala jsem číst povinnou četbu, ze které zítra píšeme test.

Je to knížka o válce a má 150stránek.

Já myslela, že se asi rozbulím, jak se to nedalo číst.

Pak jsem podnikla cestu autem, z vesnice do města a pak z města k babičce. Zjistila jsem, že jsem ráda, když jsou semafory zapnutý, protože když nejsou, tak mám problém určit, kdo má na nepřehledné křižovatce přednost.

Doma jsem se znovu pustila do té knížky. začalo to být zajímavý a hodně emotivní. nebyla to zrovna pěkná četba. Nakonec jsem to ale dočetla ve velmi slušném čase a hrozně se mi ulevilo, že už to mám za sebou.

Pak jsem s potěšením zjistila, že je napsaná aspon půlka taháku na jeden ze zítřejších testů. To mi připomíná, že potřebuju kalkulačku.
Poté, co jsem otevřela sešit, sjem se akorát zasmála a azse ho zavřela. Doufám, že někdo ten tahák dopsal.

Pak sjem jen přepsala dotazník, zmenšila ho a poslala.

A byl klid.

Po té, co jsem se dodívala na svůj oblíbený seriál Ulice, jsem snědla zdravou, ale pozdní večeři. Moc dobrou, mimochodem. taky jsem slupla pár jahod.

Už je večer a já mám prostě povznesenou náladu. Všechny povinosti jsou za mnou.

Konečně se taky podívat na něco, na co se tak dlouho těším. Supernatural, díl s Casem.¨

Těším se na něho už pár týdnů.

Ano, těšmě se z maličkostí.

Jak tak píšu a mám hned chut napsat, na jaký všechny maličkosti se těším.

Zkusím to napsat popořádku.

Těším se, až si lehnu do čerstvě povlečené postele. Až se zabořím do toho měkýho polštáře, díky kterýmu se mi zdají tak úžasný sny.

Těším se, až mi zítra zazvoní budík a já se usměju nad tím, že mám ještě dvacet minut spánku před sebou.

Těším se, až si zítra vezmu do školy svoji novou školní tašku.

Těším se, až zítra přijdu ze školy s tím, že jsem konečně doma a že mi konečně všichni můžou vlízt na záda.

Těším se, až se podívám na Glee.

těším se, až půjdu cvičit a naučím se skvělý věci.

Těším se na exkurzi, která se možná uskuteční.

Těším se na víkend.

těším se na hraní ping pongu.

Těším se, až se budu opalovat.

těším se na sportovní týden.

Těším se do kina na Avengers. (ještě jsem k tomu chtěla napsat a na plyšáčka Lokiho ale to by znělo až moc infaltilně)

Těším se, až se mi zase obnoví ta hra.

těším se, až si zase enchám obarvit vlasy. Tentokrát půjdeme do červena.

myslím, že to by stačilo.

Já mám takovou chut na jahody.

Na čokoládu taky.

Jahody v čokoládě.

Sluníčko a pláž.

Modrá obloha.

Moře s vlnkama.

Bílí kamínky.

Potápění pro mušle.

Nový plavky.

Obchody s oblečením.

Vedle nich kavárny.

Zítra si dám kafe.

Zatím se mějte.